Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


1. Kapitola

5. 11. 2009

 

Jmenuji se Petr. Vyšel jsem z West Pointu a byl jsem jako ostatní vojáci přeložen do pevností na západ. Docela jsem se už těšil. Přijali mně v pevnosti Leano. Věděl jsem, že o mladé důstojníky je malý zájem tak jsem majorovi předložil pouze doklady, jako voják. Důstojnické jsem schoval stejně jako svoje výložky z kabátu, aby nikdo nic nepoznal.

Zamířil jsem podle instrukcí k veliteli této pevnosti. Byl jím major Hanel.

Major si mně změřil pohledem a řekl   „jsem rád, že Vás poznávám a ještě raději, že nejste důstojník,ale voják. Takové zde potřebujeme. Hlaste se u 2.oddílu u seržanta Breena. Odchod vojáku“. Byl jsem rád, že jsem konečně na západě. Už se mi docela i stýskalo pro prérii a svobodě. Tu sice nebudu mít,ale hlavně že jsem opět zde to je hlavní. Jsme si pomyslel.

Šel jsem se hlásit seržantovi Breenovi. Trochu se mračil a zamumlal pod vousy „čím dál mladší, kam to spějeme. Za chvíli nám tu budou posílat batolat“  podal jsem mu svoje papíry. Koukl do nich jediným pohledem a řekl ať si jdu najít místo na spaní. A propustil mně. No říkal jsme si to šlo docela rychle. A vydal se hledat ubikace. Když jsem je našel hodil jsem svoje věci na první volnou palandu co jsem našel a rozhodl se, že se rozhlédnu po pevnosti.

V duchu jsem se jenom modlil,aby nikdo nezjistil, že nejsem až takový nováček zde na západě. Vyrostl jsem mezi indiány. Mám tam i spoustu přátel. To jak jsem se tam ocitl dodnes nevím. Našli mně jako malého chlapce a ujali se mně. Před 5 lety jsem odešel studovat a hodně se změnil. Vytáhl jsem se a už jsem nevypadal na to že jsem vyrostl mezi indiány. Vlasy jsem měl po vojensku krátké a taky už jsem nebyl tak moc opálen. Ve svých 23 letech jsem se zase vrátil tam kde jsem měl domov. Prérie, ta se mi navždy stala domovem.

Doufal jsem, že mně nikdo nepozná a že moje indiánské jméno je už dávno zapomenuto. Když ne tak tu bude pořádné horko. No i když to je v poušti stále. Hm.

Uslyšel jsem trubku, která svolávala různé oddíly. Vyšel jsem ven a zeptal se jednoho vojáka, který oddíl se svolává. Řekl „myslím, že zrovna druhý oddíl. Nepatříš tam náhodou mladej?“  „Jo patřím a dík za informaci“ Když jsem došel před budovu seržanta tak se právě kontrolovalo jestli jsme všichni. Nenápadně jsem se tam též připojil.

Seržant se rozhlédl a pravil „ Vojáci víte jistě, že vedeme válku s indiány. Teda hlavně s Komanči. Náš oddíl je vyslán pohřbít a dovést raněné z 3.oddílu, který byl přepaden v Dolině u Dragounů. Připravte si pušky, deky hlavně chladnou hlavu. Rozchod“

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Krása

(Ilay^^, 3. 6. 2011 22:28)

Nya, chtěla bych rozhodně vidě pokračování, protože i když to bylo kraťoučké, zajímá mě to, protože povídky na vojáky já prostě mám děsně ráda nuhaha...xD