12. kapitola Pátek
12. kapitola - Pátek
Páteční frmol jsem tak nějak přežil v mlze. Kdyby ho po mně chtěl někdo popsat tak si ani pořádně nevzpomenu co vše jsem dělal. Vím, že jsem napsal hlášení a mluvil se šéfem. Ale zbytek byl v mlze vzpomínek toho co se dělo v baru. Pokaždé když jsem si na to vzpomněl byl jsem rudý až za ušima. No kolegové si toho samozřejmě všimli. Myslím, že jsem dostal novou přezdívku a tou je „rudé uši“ brrr.
Musím vymyslet jak zvládnu ten týden se Zachem. To jak na něho reaguji už zjistil a mám pocit, že toho hodlá náležitě využít. Děsil jsem se toho. To, že jsem zatím s nikým nebyl tomu dodávalo ještě víc na moje nervózní chování.
Odpoledne jsem dostal od Zacha vzkaz, že mě vyzvedne v 18hod a vyrazíme na cestu. Ani mi nedal šanci to posunout na ráno. Jenom, že nepotřebuji moc oblečení. No to jsem si dokázal živě představit.
Z práce jsem doběhnul něco po čtvrté hodině a vrhnul se na balení. Oblečení rozhodně potřebuji. Po hodině běhání po bytě a snášení věci. Hlavně vše s dlouhým rukávem a nohavicemi. Kraťasy a uplejší trika jsem hned zavrhl.
Tak ještě sprcha a jak znám Zacha tak tu bude přesně v šest.
No a taky, že jo. Sotva jsem se pořádně obléknul tak už zvonil na zvonek.
Šel jsem mu otevřít a málem mi spadla čelist. Měl na sobě velmi krátké šortky a košili rozhalenou až k pasu.
„hmmm tak za tenhle výraz to fakt stálo“ usmál se a naklonil se ke mně. No já než stihl zareagovat tak už jsem měl jeho rty na svých a jazykem mi plenil ústa.
„hmmm“ páni můj slovník se zmenšil na velikost nula. Když on tak báječně líbá.
„neee sousedi nás uvidí“ snažil jsem se ho setřást zatím co on mi už doslova ožužlával ucho. Ještě chvíli a moje vzrušení bude patrné na první pohled a to jsem si vzal ty nejvolnější kalhoty co mám.
„chutnáš po jablku, ty já rád“ zavrněl mi Zach do ucha
„šššš šampon jablečný“ byl jsem schopný reagovat
„tak ty moje jablíčko, jsi sbalený?“
„jo jsem,ale kam to vlastně jedeme?“ tohle se z něho snažím dostat už od té doby co to navrhnul a je jak skála. Vždy se usměje a mrkne s tím, že se mi tam bude moc líbit.
„nech se překvapit“ s tím popadnul můj bágl a vystrčil ze dveří
„máš vše?“ „jo mám“ „tak šup jedem“
Nechal mně zamknout byt a už mně táhl po schodech dolů. Tašku hodil do kufru a já se zatím pokusil rozdýchat to jeho oblečení. Jak se naklonil ke kufru tak jsem cítil jak mi zase rudnou uši. Sakra, sakra. Musím myslet na něco jiného nebo jestli si toho všimne tak ta cesta bude utrpení. Jo co takhle šéf s tím svoji výrazem když je nakrnutý. Jo fajn tak tohle mi hned pomohlo. Nasoukal jsem se do auta a připásal se. Týden jak já ten týden v jeho společnosti zvládnu.
Zach se usadil za volantem a mrknul na mně
„klidně si zdřímni. Cesta potrvá asi 3 hodinky když nezůstaneme někde v zácpě“
„tři hodiny!!! Chci vědět kam jedeme?“
„neboj vezu tě na místo co vlastní moje rodina. Nikam tě neunáším i když i to by se mi děsně líbilo.“
„co líbilo?“ ten jeho výraz a jeho ruka místo na řadicí páce položená na mém stehně což mně značně rozptylovalo
„mít tě hned teď“ naklonil se ke mně a znovu mi začal plenit ústa jazykem
„hmmm“ odstrčil jsem ho „jeď a řiď pořádně. Já se teda prospím“ s tím jsem se zabořil hlouběji do sedačky a otočil hlavu k oknu. A snažil se předstírat spánek.
„hej vzbuď se šípková Růženko, jsme na místě“
„hm mnhnnm“
„no tak, nebo chceš abych těm tam odnesl“
co odnesl, koho, co?? No můj mozek konečně zareagoval, že mi Zach zase velmi detailně zkoumá ucho a krk jazykem.
„já usnul!“ s tím jsem se prudce posadil
„ jo a byl na tebe moc krásný pohled ani budit jsem tě nechtěl“ mi Zach promluvil u ucha
„už jsme dorazili? Páni kde to jsme?“ V tu chvíli jsem se podíval ven. A doslova zůstal zírat. Stáli jsme před vilkou, která vypadala jak z katalogu milionářů. Okolo všude květiny a celé to bylo osvětleno tak, že jsem si připadal jak v neskutečném světě.
„Vítám tě u mě doma“
„doma?? U tebe?? Ty asi nejsi jenom tak obyčejný tělocvikář, ach no už se nedivím, že šéf ani neprotestoval proti tvému zapojení do akce. Kdo vlastně jsi?“
no já jsem teda mizerný policajt. Ani netuším s kým vlastně celou dobu jsem. No šéf se taky mohl zmínit. On to rozhodně ví. Ten aby taky hned každého neproklepl.
„ Neboj nejsem žádný mafián, tohle je rodinné sídlo. Moc tady nejsem. Většinou tady jsou rodiče,ale ti přijedou až ve středu. Do té doby tu budeme jenom my dva a personál.“
„to nemyslíš vážně. Tvoji rodiče!“ tak a teď jsem si připadal jak někdo kdo bude představen budoucí rodině jako další člen.
„klid, jsou opravdu fajn“
„fajn, první mně donutíš sem jet, pak máš v plánu mně hmm to….. a ještě ke všemu mně chceš seznámit s rodiči!!!!!“ začal jsem panikařit. Vyskočil z auta a rozběhl se pryč od domu.
„Keneee no tak stůj“ neuběhl jsem ani pár metrů a Zach mně objal.
„sssss no tak, klid. Nechci na tebe tlačit s ničím ani jak jsi vyjádřil to tvoje hmm to. Sex s tebou je něco na co se moc těším,ale nemám v plánu tě do ničeho nutit a už vůbec ne tě znásilnit. Klid no tak“ držel mně v objetí a mně až teď došlo, že pláču jak nějaký mimino.
„no tak. Půjdeme dovnitř, sníme něco na večeři a půjdeme spát. Nic ti neudělám. Jenom tě budu držet. Jo?“ já nebyl ani schopen mu odpověď.
Nikdy mně nikdo tak nevyděsil. Už jsem se viděl jak mně představuje rodičům jako svoji hračku nebo co.
Stále popotahující mně dovedl dovnitř. Neměl jsem ani chuť se nějak rozhlížet. A ani hlad. Na to, že jsem spal celou cestu tak se mi začali zavírat oči. Zach si toho všimnul a dovedl mně do pokoje. U postele mně nechal s tím, že mi donese něco na spaní. Já ho ani nevnímal, tak jak jsem byl jsem si lehnul a sotva se mi hlava dotkla polštáře tak jsem usnul. Ještě jsem cítil jak se později ke mně Zach přidal a přitáhl si mně do náručí. Byl jsem doma, hm a v bezpečí. Víc mně v tu chvíli už nezajímalo a Morfeova náruč spánku si mně vzala do své moci.
Komentáře
Přehled komentářů
Ken je taký zlatučký. to bolo nádhernučké. Naozaj úžasne utvorený pár. zbožňujem takéhoto výrazného ukeho a semeho. Sú zlatý. Len tak ďalej.
jéé
(zuzi, 8. 5. 2011 13:19)paráda skvěle napsaná kapitola a moc vtipná chudák ken ale ty rodiče snad buodu fajn
.....
(samba, 1. 5. 2011 21:51)No tak jo , odpuštěno ,ty opičko jedna.Kapitola se čte skvěle ,Prcek je chudinka vyděšenej ale vypadá to ,že Zach je slušnej chlap a pujde na to s citem.Zítra se těšim na pokráčko.Dík
...
(kami, 31. 5. 2011 18:55)