Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


5. Vysvětlení

7. 8. 2010

 

Povzdychl jsem a zamířil k Zachovi. Cestou jsem si znovu natáhl kapuci. Nemusím budit větši pozornost než je třeba. Chtělo by to zajít někam do soukromí. Až mi jednu vrazí tak u toho nemusí být moc svědků.

„nezajdeme ke mně na něco ostřejšího, myslím, že to po tom dnešním večeru potřebuji“ promluvil na mně. A mně se ulevilo, že se nemusíme vracet ke mně do bytu. „bydlím hned za rohem“  „dobře,asi to bude nejlepší. Nemám náladu na větší počet lidí, po tomhle“ kývl jsem hlavou a mávl rukou za sebe na odjíždějící kolegy.

Zach se otočil a vydal se směrem k východu z parku. Já se přidal a uvažoval jak mu to asi nejjednodušeji vysvětlím. Hm říct asi no já jsem policista , který byl nasazený v utajení na dívčí školu a navlékli mně do sukně a podkolenek. Ha tak už teď vidím jak se kácí smíchy k zemi. Nebo mi taky jednu vrazí za to, že jako chlap jsem tam neměl co dělat. No jo. Takže tohle bude složité vysvětlování. Zatím co jsem si v hlavě snažil dát dohromady nějakou kloudnou větu tak jsme došli před dům. Zach vytáhl klíče a odemkl vchod. Páni tak tady bydlí. Hm pěkný okolí. Vešel jsem za ním. Minuli jsme výtah a vyšli do prvního patra. Na prostředních dveřích byla jmenovka Zach Kent. Vešli jsme dovnitř. Venku už byla docela slušná tma a v bytě ještě větší.

Čekal jsem až rožne, nerad bych něco shodil. Ale místo toho jsem ucítil jeho ruku ve vlasech hned na to mně políbil. Nečekal jsem to tak jsem úplně ztuhl. Bylo to tak nečekané,ale nádherné. Jako by mi skrz rty proudil elektrický proud. Už jsem ho chtěl zarazit,ale jakmile jsem otevřel pusu. Tak mi tam vnikl jazykem. To byl můj konec. Podlomili se mi kolena a já se musel opřít o dveře za sebou. Zřejmě by jsem tam vydržel stát celou věčnost, kdyby mi nesáhl na prsa. Ha teda na vycpanou podprsenku. „nééé, hned mně pusť“ zatlačil jsem do něho rukama a uhnul stranou. „nemohl by jsi si tu maškaru sundat?“ promluvil do tmy Zach. „maškaru??“ tohle bylo divné. „no ten tvůj směšný převlek. Myslíš,že jsem nepoznal, že nejsi holka!“ zalapal jsme po dechu. „sakra, rožni. Tohle je divný“ řekl jsem. Uslyšel jsem jak udělal krok a stranou a najednou jsem byl oslepen prudkým světlem. Zach se na mně koukal jak se snažím mžourat do toho světla a usmíval se. Bože z toho úsměvu mi vynechalo srdce.

„Kdy jsi to poznal??“ vyhrkl jsem na něho.

„Hned jak jsem tě uviděl v tělocvičně,ale mlčel jsem. Bylo mi jasné, že k tomu máš důvod. Tak jsem tu tvoji hru hrál dál.“ Promluvil a pomalu zase ke mně přistoupil. „Nechtěl by jsi tu vycpaninu sundat, rád ti pomohu?“ a natáhl ruku.

„Ne dík, nepřekáží mi. A zatím ji stále potřebuji“. Tak tohle jsem nečekal. Jsem opravdu hodně mizerný policista. Když mně amatér prokoukl hned napoprvé. I když ty jeho rentgenové oči. By snad prohlédly každé moje maskování.

„Říkal jsi něco o ostřejším pití. Docela by mi teď něco přišlo k chuti.“ Pohled jsem raději směřoval na svoje špičky bot. Ještě teď jsem cítil jeho chuť na rtech. „Jo, co si dáš?“ „Cokoliv“ ještě stál blízko mě tak jsem zvedl hlavu aby hned na to jsem ucítil letmý polibek. Hned se otočil a vešel do nejbližších dveří. Zřejmě kuchyň. Já stále stál opřený o dveře a snažil se rozdýchat ten letmý polibek. Bylo to jak motýlí pohlazení se skrytým elektrickým nábojem. Cítil jsem jak rudnu. Sakra. Jak mám zachovat chladnou hlavu a přitom se tu nerozpustit z jeho přítomnosti.

To zvládnu. Jsem přece policajt. Sakra. Jedna no vlastně dvě pusy mně nemůžou rozhodit. No můžou když jsem ho uviděl jak nakouknul z kuchyně a mrkl na mně. „Budeš ty dveře podpírat ještě dlouho?“  „Už,už jdu“ No nohy by se i hýbaly, jenom mozek to ještě nebere.- No tak seber se je to jenom normální chlap. Neukousne tě. Pokud se nenecháš-.

Došel jsem za ním do kuchyně. Kde stál u ledničky a něco tam hledal.

„nemám led, nevadí?“

„Ne, v pohodě.“ Otočil se na mně a podal mi skleničku s jantarovou tekutinou. Raději jsem ani nezkoumal z co to je za alkohol. A obrátil to do sebe. „ááááááááá“ a začal se dusit. „Hej opatrně, tohle se na ráz nepije“ a poklepal mi po zádech. Už jenom to jak se mně dotkl mi zvýšilo tep až jsem si myslel, že to musí i slyšet. Jak mi buší srdce.

„hm asi si musíme promluvit. Nesedneme si k tomu?“ nadhodil jsem rozechvělým hlasem. Když mi má jednu vrazit tak ať u toho raději sedím.

„jo půjdeme vedle do obýváku, pojď“ natáhl ke mně ruku. Raději jsem ji ignoroval. Má na mně moc velké účinky, když se mně dotýká. Podíval se na mně pohledem, který mi připomněl ten polibek na chodbě. A prošel kolem mě. Vydal jsem se za ním do další místnosti. Ve chvíli kdy rožnul se mi zastavil dech. Tak to byla místnost snů. Ty barvy a prostor mně dostali. Jedná strana místnosti byla celá prosklená a za ní byla vidět nádherná terasa ozářená nyní měsícem. Uprostřed pokoje si trůnil obrovský gauč. Naproti němu televize obrovských rozměrů. „no rád sleduji sportovní utkání a malé obrazovce to není ono“ pověděl, když si všimnul mého výrazu.

Jinak po celém obvodu místnosti byla obrovská knihovna. Tak tady mně můžou zavřít na zbytek mého života. Knihy byli moji vášní.

„ta knihovna je úžasná, kolik tu máš knih?“ myslím, že údiv v mém hlase musel být patrný i když jsem se snažil ho ovládat.

„hodně jsem jich zdědil, je to můj koníček. Mám rád knihy. Ty taky? Hmm jak se vlastně jmenuješ. Kendi není tvoje jméno.“

„hmm tak na tohle si raději sedneme.“ A já si to zamířil na sedačku co nejdál od něho.

„dobře, poslouchám“ pověděl a posadil se.

„no jak jsi teda poznal,nejsem studenka. Jsem policista a než začnu cokoliv dál vysvětlovat. Musím tě požádat jestli jsi ochoten zítra jít na DNA. Jinak další rozhovor nemá cenu“ fajn teď jsem si už začínal připadat zase normálně. Musím si zachovat chladnou hlavu a vše bude ok.

„DNA? No nemá co skrývat tak klidně. Doprovodíš mně tam?“ mrkl na mě já cítil, že začínám zase rudnout. Ten chlap má na mně moc zničující účinky. Čím budu od něho dál tím lépe. No na ten test ho doprovodím a pak se budu držet tak daleko jak to jenom půjde. „jo doprovodím tě. No a teď jmenuji se Kenneth Macho,ale říkej  mi Ken. Jsem tu kvůli přepadávání dívek. No dnes jsem chytli toho co je mlátí,ale je tu ještě jeden co je přepadne a znásilní. Proto to DNA. Šéf mi to nařídil. Jenom než začneš říkat, že ve škole plné holek je bláznovství aby tam byl chlap. Tak to raději neříkej před mým šéfem. Jinak já jsem se choval diskrétně. Neporušil jsem žádné jejich soukromí.“ Tohle jsem doslova vysypal jedním dechem.

„takže ti zmetci jsou dva. O tom přepadávání vím,ale psalo se že jde o jednoho útočníka.“ Zavrčel Zach.

„A já jsem nebyl mezi podezřelými hned proč? Aha jo ředitel. Ví, že mám jiné preference.“ Usmál se a zvedl se z gauče. Než jsme se vzpamatoval seděl vedle mě. „Opravdu si nechceš odložit?? Musí ti už být docela horko ne?“ a položil mi ruku na stehno.

„ne, myslím, že jsi mně nepochopil. Jsem policista a ve službě. A ty jsi jeden z účastněných. Jsi učitel na škole kde to vyšetřuji. To není správné“ sundal jsem mu ruku ze své nohy. Ještě mi brněla od jeho dotyku. Takhle se mně nikdo ještě nedotknul a moje nohy byli jak z rosolu. Prudce jsem se postavil a došel k oknu.

„hm takže to že jsi mi teď nevyvrátil, že jsi muž a já taky. Znamená, že kdybych nebyl v současnosti ve tvém případu tak by ti moje přítomnost nevadila?“ Prudce jsem se otočil. Tak tohle jsem podělal. Neměl jsem tu vůbec chodit natož mu něco vysvětlovat.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jééé! :D

(kami, 31. 5. 2011 17:01)

bacil, kami ťa týmto vyhlasuje za autorku roku. Nepamätám si, že by som nedokázala odhaliť, kedy niečo nastane no tu to bolo úplne čakané a len som jednoducho otvorila ústa a prešlo mnou mnoho nádherných zimomriavok a bola som ako červená, ale šťastná rajčina.
Ten nečakaný bozk bolo naozaj nádherný. Rozpývam sa a nemám viac čo dodať.
Celý príbeh ide veľmi krásnym tempom. Len tak ďalej.

:-)

(zuzi, 19. 8. 2010 19:36)

pěkné už se těším na další kapču tak se nenech odradit a piš dál :)

........

(samba, 9. 8. 2010 20:49)

Opět čistě náhodou jsem zabrousila k tobě a ona je tu zase kapča.Ty jsi šikulka a hlavně se mi líbí že to nevzdáváš.Jinak je to hezounký a koloušek je pěkně rozhozenej.CHI