7.kapitola -Šéf
7. kapitola – Šéf
Sotva jsem došel domu. Na kolej bych to v tomhle stavu neriskoval. Zamířil jsem rovnu do sprchy. Vyřešit menší problém jisté partii těla. Svlékl jsem se z teplákovky a vlezl pod studenou sprchu. A bylo hned po problému.
Takhle mně ještě nikdo nedostal. Párkrát se mně dotkne a já mám z mozku neuvažující rosol a mé tělo přestává být mým tělem.
Sotva jsem vylezl ze sprchy začal zvonit mobil. „Sakra kdo to otravuje!“ na displeji mi výhružně blikalo „Šéf“ a kruci tak problémy dneska neskončili.
„Ano, šéfe?“ „Tak už jsi to s ním vyřešil? Doufám, že ti dal svolení k porovnání DNA“spustil hned šéf do telefonu „a nechci slyšet nic o tom, že dělal problémy. Ví kdy jsi?“
„na DNA jde zítra a dobrovolně. Ví kdo jsem. Ve škole mu bylo jasné, že nejsem holka“ snažil jsem se moc ho nerozčilit. Rozčílený šéf je horší jak rojící se včely.
„a taky má možný tip na toho pachatele“ no tohle jsem mu říct musel. Šéf už tu informaci z něho dostane a já nikam nebudu muset jet.
„Jaký tip?To jsi měl z něho hned dostat“ zuřil zase šéf. No to jsem si moc nepomohl
„no řekl, že může obstarat jeho krev na DNA na porovnání a pokud je to on tak nám sdělí jeho jméno“
„Jak to, že ti ho nesdělil hned?“ řval už teď nepříčetně do telefonu. Musel jsem si ho dát dál od ucha. Málem jsem ohluchl.
„no nechtěl nařknout nevinného a pak to jméno chce výměnou za něco?“ „A co?“ soptil stále šéf
„no šéfe, víte , že je gay“ zeptal jsem se pro jistotu opatrně „jasně, že to vím, proto byl vyražen z podezřelých hned na začátku vyšetřování,ale DNA stále chci.“
„no chce abych s ním strávil týden na venkově“ odpověděl jsem. A v duchu se modlil, aby šéf ne tohle nepřistoupil „a v čem je problém? Pokud ho chytneme tak dostaneš týden dovolené. To, že kopete za stejnou ligu je jenom vaše věc řekl šéf a v hlase jsem cítil jak se lehce uchechtává. Bože on to ví, že jsem gay.
„Jak to víte?“ zamumlal jsem
„no jsem tvůj nadřízený. Takové informace vědět musím. Takže na to kývni. Bránit se snad umíš pokud se ti nelíbí. No ne?“
Já jsem jenom zůstal opařene hledět na již hluchý mobil ve svých rukách. Tak a osud mám zpečetěný. Na jednu stanu doufám, že toho zmetka chytneme a já budu mít klid od převlékaní se do sukní. No, ale jestli ho chytneme se Zachovou pomocí tak během týdne sním bude ze mě rosol. Je jenom z mého mozku. Slovo „ne“ v jeho přítomnosti nedám dohromady.
To chce plán. Pokud se mně nedotkne tak mi mozek funguje i když ostatní části fungují jenom ho vidím. Sakra na tohle nesmím myslet. Studená sprcha není moje oblíbená činnost tolikrát po sobě.
Takže za prvé: zítra DNA a co nejdřív DNA toho jeho podezřelého. Potom se uvidí co bude plán dvě.
Komentáře
Přehled komentářů
Prečo také kratučké? To je smutné, ale inak je to veľmi vtipné. Šéf boduje, ale šéfovia bodujú vždy. :D Je to super.
.......
(samba, 5. 9. 2010 13:43)překvapuješ mě rychlostí,počítala jsem po tvém varování s jednou kapitolkou za měsíc i víc,mužu se naparovat že je to kvuli mě a Zuzi.Děkuji za věnování a hned jdu na další.Moc hezké
kuju
(zuzi, 3. 9. 2010 18:01)super kapitola a doufám že tu bude ta kapča brzo a mocinky děkuju ze věnování
...
(kami, 31. 5. 2011 17:18)